Alta Via 1: Vše, co potřebujete vědět před cestou!

Alta Via 1 Dolomity, známá také jako „AV1„, je jednou z nejkrásnějších dálkových tras v Evropě. Nádherný horský přechod, který se vine přes srdce italských Dolomit, nabízí výhledy, které vás bez pochyby uchvátí. Tato velice proměnlivá trasa vede kolem nejkrásnějších vrcholů a skalních útvarů v italských Dolomitech.

Pokud se řadíte mezi milovníky fascinující přírody a dálkových horských přechodů, je Alta Via 1 určená přesně pro vás. V tomhle článku naleznete veškeré potřebné informace, které je dobré znát před cestou.

Zabalte si batohy! Před sebou máte nezapomenutelné dobrodružství 🙂

Základní informace

Vzdálenost – 110 Km (120 Km se závěrečnou ferratou)
Start – Lago di Braies
Cíl – Belluno
Převýšení – 6800 m
Nejvyšší bod – Forcella Lagazuoi (2572 m)
Vhodné měsíce – červen až září
Kempování – ilegální, ale toleruje se
Voda a jídlo – dostupné na každé etapě

Mapa Alta Via 1

Turistická trasa je dlouhá 110 km, přičemž oficiálně se uvádí 120 km. Posledních 10 km totiž vede ferratou a je běžné tuto sekci vynechat. Nosit si v batohu ferratové vybavení kvůli závěrečným deseti kilometrům postrádá pro většinu trekařů smysl. V mém případě tomu nebylo jinak.

Celou trasu jsem si rozdělil do pěti etap a pro fyzicky méně zdatné lidi bych doporučil přidat alespoň dva dny navíc. Kempoval jsem na divoko a místa na spaní předem neplánoval.

Stáhnout GPX mapu můžete kliknutím sem.

---

Kdy vyrazit na Alta Via 1?

Mezi nejpopulárnější měsíce se pochopitelně řadí ty letní. Zejména tedy v období od začátku července do konce září. Dolomity jsou obecně v době letních prázdnin velice navštěvovanou částí Dolomit a v těchto dvou měsících (červenec, srpen) bych se zdolání AV1 asi raději vyhnul. Jinak se budete muset připravit na teplejší počasí a více turistů.

Líbí se vám článek a fotografie? Budu moc rád, když zavítáte i na můj Instagram 📷

Je kempování v Dolomitech povolené?

V italských Dolomitech naleznete poměrně široké zastoupení horských chat tzv. Rifugio. Problém však nastává v jejich vytíženosti. Spousta z nich je plně vyprodaná už začátkem roku a zarezervovat si ubytování na přechod Alta Via 1 může být problém.

Kempování na divoko je v celé Itálii zakázané, ale ve většině Dolomit se však toleruje. Stačí se chovat zodpovědně k přírodě a nebýt příliš na očích. Někdy vás nechají přespat přímo u chat, jindy vám bude doporučeno popojít trochu dále. Kempování v Dolomitech je velice běžné.

Pitná voda na Alta Via 1

Bežně u sebe nosím vodní filtr, kterým si pojistím omezení zdrojů pitné vody. Na AV1 jsem jej však celou dobu nepoužil a vzhledem ke svému svižnému tempu a příznivým teplotám jsem nemusel u sebe mít více než 1,5 l vody. Pítka s pitnou vodou jsem potkával zhruba každých 10 km.

Musím však podotknout, že jsem Dolomity přecházel koncem června, kdy byla krajina ještě stále svěží a voda byla u všech zdrojů dostupná. Na konci léta v důsledku úmorných veder může být situace úplně jiná a filtrem bych se raději vybavil.

Značení a navigace

Nejspíš tady nikoho nepřekvapím, když doporučím stáhnout offline mapy.cz. Jednak si tam můžete stáhnout mou mapu a druhak budete na trase určitě rádi za spolehlivou navigaci. Alta Via 1 není totiž příliš dobře značená. Barevně je to červeno-bílá značka, nicméně, to je však i každá jiná trasa v Alpách…

Trasa je v mapách značená zkratkou AV1 a nemusíte se bát, že byste se někde ztratili. Jenom bude čas od času potřeba zkontrolovat offline mapu na rozcestích.

Vybavení na treky

Balení na dálkový trek je vždycky o hledání kompromisu mezi váhou a komfortem. Abych vám to usnadnil, připravil jsem detailní seznam věcí na treky a vybavení do hor, který vychází z mých zkušeností z Pyrenejí i dalších evropských pohoří. Nechte se inspirovat.

Náročnost

Náročnost trasy je přímo úměrná vaší tělesné kondici a váze batohu. Mezitím, co já bych tvrdil, že je Alta Via 1 poměrně jednoduchá, určitě by se našel někdo, kdo by tvrdil přesný opak.

Na trasu jsem si vyhradil 5 dní a myslím si, že by se to dalo v pohodě zvládnout i za 4. Na zádech jsem měl ,,pouhých“ 10 kg v základu a do kopců běžně nepotřebuji zastavovat. Jste na tom podobně? Tak asi víte co očekávat 🙂

V horách trávím v podstatě celý rok a není mým cílem svůj pobyt na treku natáhnout co nejvíce. Tempo a vzdálenost vždy volím úměrně své kondici, komfortu a pocitům.

Podle nějakých průměrných měřítek se Alta Via hodnotí jako středně náročný trek a doporučuje se vyhradit si něco mezi 4 a 10 dny.

Bezpečí

Na trase Alta Via 1 není snad žádná sekce, která by byla jakkoliv nebezpečná. Nemusíte se obávat žebříků, sněhových svahů ani ostrých říms. Jedná se o krásnou a udržovanou turistickou stezku. Běžné cestovní pojištění se však vždy hodí.

Jediným problémem může být počasí. Doporučuji sledovat předpověď počasí a vyvarovat se přechodům vysokých sedel v době očekávaní bouřek.

Jsou v Dolomitech medvědi? Populace se odhaduje na 80 medvědů v oblasti Tridentsko-Horní Adiže (Trentino), západněji od trasy AV1. Setkání s nimi se považuje spíše za vzácné.

Jak se dostat na start Alta Via 1

Většina lidí (Čechů a Slováků) jede do Dolomit vlastním autem. Ideální je zaparkovat ve městě Villabassa, odkud se dostanete k Lago di Braies autobusem (linka 442, 20 minut, pár euro) nebo případně autostopem. Můžete jít taky pěšky (cca 10 km), ale nejedná se o příliš záživnou cestu.

Alternativní možností může být například Flixbus do Treviso, případně letecky do Benátek, odkud se dále dopravíte veřejnou dopravou k Lago di Braies. Zní to komplikovaně, ale dá se to zvládnout. Autobusové a vlakové spojení v zahraničí hledám vždy na stránkách rome2rio.

Varianta bez ferraty a cesta zpátky

Jak už jsem zmínil výše, posledních 10 km na oficiální trase Alta Via 1 vede ferratou a většina lidí tuhle část vynechává. Trasu tedy zakončíte sestupem z lesa dolů na hlavní silnici podél krásné řeky, kde se můžete vykoupat 🙂

Od silnice můžete dále stopovat nebo jet autobusem, který však bohužel není příliš častý. Směrem na Belluno je provoz a stopování podstatně jednodušší. Z Belluno se už následně dostanete autobusem jednoduše zpátky k autu.

Doporučené vybavení

,,Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat“ – Antoine de Saint-Exupéry.

Jsem velký fanoušek ultralight vybavení a odlehčený batoh může mít zásadní vliv na váš fyzický výkon, což se následně může projevit i na kvalitě celkového zážitku. Každé kilo navíc je znát a s vyšší váhou na zádech máte vždy více starostí a méně energie na radost.

Již roky chodím do hor s batohem Osprey Exos 48 l, do kterého si balím základní trojku – spacák Cumulus Lite Line 400, karimatku Klymit Static V2 a nově jednoplášťový tarptent Lanshan Pro 1. Spacák společně s péřovou bundou balím do nepromokavého vaku Sea to Summit a stan stavím na trekové holi Fizan Compact MS. Málem bych zapomněl na obyčejný polštářek z Dekáče.

Funkční a merino oblečení řeším nejčastěji z Hanibal.cz a Decathlonu. Na Alta Via 1 jsem si vzal pouze péřovku (zbytečně), goretexku, mikinu, tunel, merino tričko, běžecké kraťasy, mini ručník, dva páry ponožek a dvoje trenýrky. Na spaní jsem tohle doplnil ještě merino podvlíkací vrstvou. Všechny horské přechody chodím zásadně s běžeckými teniskami bez nepromokavé membrány – lépe dýchají a rychleji schnou. Jako náhradní přezůvky si nosím obyčejné žabky.

Vaření asi nemá na tak krátký přechod smysl brát, ale pokud na tom trváte, tak doporučuji český vařič VAR a nějaký titanový kotlík. Filtr na vodu jsem nepotřeboval, ale měl jsem u sebe BeFree 1l.

Z elektroniky pak nedám dopustit na Alza powerbanku a 3x USB nabíječku. Foťák jsem si bral naposled… Dnešní telefony už odvádí vážně skvělou práci s fotografiemi krajiny za prudkého denního světla.

Fotografické okénko 📸
Úvodní fotografie tohoto článku byla pořízená pomocí Sony a7iii s objektivem 24-70mm GM
Tentokrát jsem si chtěl trasu více užít a méně fotit. Většina fotek v článku je z iPhone 12 mini
Fotografie jsem upravoval (v telefonu) rovnou na místě pomocí presetů z balíčku TravelPack

---

Podrobný popis trasy Alta Via 1

1. Den 21,7 km, ↖️ 1816 m, 1218 m ↘️

Lago di Braies – Ucia de Gran Fanes

Kluci z workshopu mě vyhazují u Lago di Briaes. Okolo jezera je zhruba miliarda lidi a já zjišťuji, že jsem zapomněl v autě vařič. To by ani tak nevadilo, kdybych neměl na zádech asi 2 kila jídla určeného k vaření.

Na druhé straně jezera hustota turistů už řídne a terén se nekompromisně zvedá. Po zhruba 2 hodinách se začíná projevovat spánkový deficit a rychle ztrácím energii. Předchozí týden se hodně fotilo a spalo průměrně 5 hodin denně.

Nejbližší horská chata je Rifugio Biella kousek pod sedlem Forcella Sora Forno (2388 m). Tam odpočívám a kupuji horkou vodu na své jídlo. 

Pitná voda je cestou poprvé až u Rifugio Sennes. U další horské chaty (Rifugio Fodara Vedla) začíná brutální klesání v podobě 650 m na cca 2 km. Následně to musím zpátky vystoupat do protějšího svahu, kde hledám místo na spaní.

Stoupám nahoru směrem k jezeru Lago di Lima, které však jen proběhnu a pokračuji ještě kousek dále. Nakonec stavím stan na kopci nedaleko chaty Ucia de Gran Fanes. Jsou tady boží výhledy do všech směrů a romantiku mi kazí akorát komáři.

2. Den 23,7 km, ↖️ 1512 m, 1576 m ↘️

Ucia de Gran Fanes – Lago Federa

Ráno sbíhám k chatce Ucia de Gran Fanes kde čekám až otevřou, abych si mohl dát kafe a snídani. K mému neštěstí neberou karty, tak jen poklesnu rameny a pokračuji dále. Před sebou mám první vrchol Forcella Di Lago ve výšce 2486 m a s mým lačným žaludkem je to docela výzva. To ještě netuším, že mě na druhé straně čeká klesání jak prase. Nahoře si dávám ovesné vločky rozmočené přes noc ve vodě a další jídlo mě čeká až u Cinque Torri, což je ještě kus cesty. 

Průběžně odpočívám a snažím se úsporné vynakládat energii. Nemám ze svého fyzického výkonu vůbec dobrý pocit, což se ale mění na horní stanici lanovky u Cinque Torri, kde do sebe natlačím Gnocchi, hranolky, chleba, kávu a Colu. Asi jsem to s jídlem přehnal, ale v ten moment to stálo za to. Tento den jsem zatím velice neefektivní.

Zbývá dojít k jezeru Lago Federa a v cestě bráni pouze další klesání a stoupání. Cestou míjím krásné potůčky, které svádí ke koupeli, ale všude je příliš moc turistů a tak odolávám.

Nahoře u jezera je Rifugio Croda Da Lago, kde si dávám pivo za 6,5€ a odpočívám vevnitř. Dnes už nikde nejdu, ale ještě je stále brzo na spaní. Nakonec se mi daří získat vařič od jednoho amíka, díky kterému budu mít dnes v žaludku teplou večeři. Cestou sem spadlo pár kapek a já jen doufám, že ráno nebudu muset balit mokrý stan, který stavím pár desítek metrů zpátky nedaleko jezera. 

3. Den 32 km, ↖️ 1850 m, 2014 m ↘️

Lago Federa – Vecchia Casera del Camp

Opět si připomínám, jak nepraktické je držet přerušovaný půst na treku. Když si dám ráno hned po probuzení 2 sendviče a kávu, mám pocit, že poletím. První stop dávám zhruba po 10 km u Rifugio Staulanza, kde doplňuji energii kávou a Colou. Vůbec jsem to nepotřeboval, ale chtěl jsem si prostě udělat radost.

Dnešní etapa mě hodně baví, jelikož se jde samo. Dokonce si dávám i lehkou obchůzku, která se mi následně však vymstila. Nešikovně jsem zakopnul a zlomil si hůl. Ještě že se staví tarp pouze na jedné. I tak jí ale budu postrádat.

Následně potkávám náhodou dva Čechy – Michala a Markétu. Zdraví mě ,,Ahoj!” a já mám radost, že můžu mít na zbytek dne společnost. Dáváme si společný cíl k jedné volně přístupné chatě – Vecchia Casera del Camp.

Na místě nikdo není a já už žhavím kamna, mezitím, co ti dva venku filtrují vodu. Během chvíle je uvnitř velmi zakouřeno a je nám jasné, že dále topit už raději nebudeme. Komín vůbec totiž netahá! I tak si ale vnitřek alespoň trochu vyhřejeme a nahoře v podkroví se bude hned lépe spát.

Markéta naštěstí nosí u sebe vařič, abych do sebe mohl hodit dva balíčky těstovin s houbovou omáčkou. Dnešní den byl parádní. 

4. Den 23,6 km, ↖️ 1584 m, 1737 m ↘️

Vecchia Casera del Camp – Casera la Varetta

Někdy je prostě fajn nedržet se striktně  plánu. Chtěl jsem jít totiž trochu rychleji a vůbec jsem nepočítal s tím, že bych měl po zbytek trasy společnost. S Markét a Michalem se však příjemně šlape a povídá. Rozhoduji se tedy zpomalit a místo toho si s nimi užívám poslední celý den v Dolomitech.

Počasí se neustále střídá – slunce, mlha, vítr. Celý den však zvládám v tričku a kraťasech. Líbí se mi, jak jsme všichni tři mentálně a energeticky někde jinde, ale vzájemně se doplňujeme. 

Závěrem dne nás čeká nejprudší sestup dolů z celé trasy Alta Via 1. V dáli vidíme Rifugio Pian de Fontana, kde chceme kempovat. Na místě však zjišťujeme, že to nepůjde a budeme muset ještě pokračovat dále. Tentokrát nás čeká kruté stoupání a to červené víno v krvi celou situaci pouze ztěžuje.

Nakonec však přicházíme k další volně přístupné chatě – Casera la Varetta. Tohle už žádná pětihvězda není, ale i přesto topíme v kamnech a zůstáváme. Ráno nás čeká už jenom sestup zpátky do civilizace, kde se naše cesty rozdělí. Nedával jsem jim to příliš najevo, ale za společnost těch dvou jsem byl velice rád a doufám, že se naše cesty zase někde zkříží 🙂

5. Den 10,2 km, ↖️ 59 m, 1309 m ↘️

Casera la Varetta – Silnice na Belluno

Posledních deset kilometrů ujdeme ještě se zalepenými oči. Cesta vede pouze dolů a všichni tři se postupně loučíme s Dolomity. Společně si dáváme ještě snídani v Rifugio Furio Bianchet, odkud následně zbývá už jenom sejít dolů k silnici.

U cesty teče plytká, ale průzračná říčka, které nedokážu odolat. Nakonec tam přeci jenom lezeme všichni tři a já už se za sebe nemusím tolik stydět. Na celé trase Alta Via 1 jsem neměl ani jednu sprchu nebo přírodní koupel. Teď už se však cítím podstatně lépe.

Stopujeme každý jiným směrem. Já na Belluno, odkud jedu vlakem za kamarádkou do Treviso. Zastavuje mi hned první auto po zhruba třech a půl vteřinách snažení. Těm dvěma jsem nestihl ani pořádně zamávat na rozloučenou. Průběžně se informuji u Markét o jejich situaci. Zasekli se někde uprostřed ničeho a nemůžou se z tama dostat dále. Že prý by to bylo jednodušší autobusem z Belluno.

Nejčastěji kladené otázky

1. Můžu jít na Alta Via 1 se psem? Terén je velice členitý a místy drsný. Vyrazit na AV1 se psem se nedoporučuje.
2. Je Alta Via 1 přelidněná? Turistické chaty jsou dlouhé měsíce dopředu vyprodané. Samotná trasa však příliš tolik frekventovaná není zejména mimo měsíce červenec a srpen.
3. Je kempování v Dolomitech povolené? Kempování na divoko je v celé Itálii zakázané, ve většině Dolomit se však toleruje.
4. Je na trase Alta Via 1 pitná voda?  Podél celé trasy se nachází dostatek pitné vody a většinou stačí maximálně 2 l láhev. V parných letních měsících může být však vody méně.
5. Potřebuji k přechodu Alta Via 1 povolení? Povolení pro vstup do Dolomit není potřeba. V případě AV1 tomu není jinak.
6. Jsou v Dolomitech medvědi? Populace se odhaduje na 80 medvědů v oblasti Tridentsko-Horní Adiže (Trentino)