Právě si prohlížíte 10 kroků, jak si najít práci v zahraničí

10 kroků, jak si najít práci v zahraničí

Najít si práci v zahraničí je dnes díky globalizaci a znalosti cizích jazyků jednodušší než kdykoliv předtím. Ve většině případů to stojí pouhé odhodlání a sebejistotu. S trochou štěstí to navíc dokonce zvládnete i s minimem počátečních nákladů! Jak si najít takovou práci v zahraničí? Sepsal jsem 10 zásadních kroků, které důkladně rozeberu a zároveň připodobním vlastním zkušenostem. Staré známé přísloví ,,kdo se bojí, nesmí do lesa“ zde bude hrát nejzásadnější roli. Najít si práci v zahraničí je vskutku jednoduché. Paradoxně je mnohem složitější udělat ten pomyslný první krok a skutečně vyrazit do neznáma..

Moje zkušenosti s práci v zahraničí

Ahoj, jmenuji se Marek Rybář, pocházím z podhůří Beskyd a v době vzniku tohoto článku mohu směle říct, že se životem a prací v zahraničí mám už více než pětiletou zkušenost. Konkrétně tyto řádky vznikají z arktického města Tromsø na severu Norska, kde se momentálně živím jako fotograf a průvodce za polárními zářemi. Na začátku této životní cesty, v říjnu 2016 na Novém Zélandu, jsem neměl o fotografování ani páru, anglicky za mě většinu překládala tehdejší přítelkyně a pochopitelně jsem si z pracovních příležitostí nemohl příliš vybírat.

Na Novém Zélandu jsme se živili sezónními pracemi v zemědělství, které průměrně trvaly zhruba 3 měsíce. Když práce skončila, tak jsme si dopřáli ,,dovolenou“ mezitím, než jsme se s domovem na čtyřech kolech přesunuli do dalších míst, kde práce teprve startovala. Krásných 15 měsíců strávených na Zélandu ve mě zrodilo vášeň pro tento nomádský způsob života.

O nějaký ten rok později jsme odletěli společně pracovat do Kanady, kde našim hlavním pracovním úkonem byl housekeeping. Volně přeloženo jako ,,leštiči hotelových záchodů“. Výměnou za to jsme však mohli strávit rok života v té nejkrásnější části Kanady – národní park Banff, a zároveň zdokonalit angličtinu.

Následovala další pracovní zastávka na Islandu do rajčatového skleníku, kde se naše cesty po nějaké chvíli už rozdělily. Aktuální zastávkou je Norsko, kde jsem se vydal už zcela sám bez jakékoliv známosti, nebo předem domluvené práce. Koneckonců si můžete přečíst můj odhodlaný příspěvek na Facebooku a o průběhu už z místa potom tady 🙂

Teď už pojďme ale k věci… Budu předpokládat, že víte do jaké země se chystáte a seznam míst, kde je možné jako český občan legálně pracovat, tedy zcela přeskočím.

Práce na vinicích na Novém Zélandu byla mou úplně první zkušeností v zahraničí
Balení třešní na Novém Zélandu

1. Pracovní povolení potřebné k práci v zahraničí

Jakožto Evropané jsme zvýhodnění, že máme na našem nádherném kontinentu nespočet pracovních možností v několika zemích. Dokonce ani země nenáležící do Evropské unie nebudou překážkou, patří-li do území evropského hospodářství/Schengenu. Za hranicemi Evropy už může být hledání práce komplikovanější. Naštěstí mnoho mimoevropských destinací nabízí pracovní víza. A že je ten seznam relativně dlouhý! Zjistěte si, zda můžete v konkrétních zemích pracovat, dřív než si tam vůbec začnete plánovat pracovní návštěvu.

Google je nekonečný zdroj informací! Dříve než se rozhodnete ukrajovat čas miliardou otázek ostatních, kteří už v dané zemi byli (nebo jsou), se naučte používat tento jednoduchý vyhledávač, který je už dávno na vaše otázky připravený. Ušetříte čas na obou stranách.

2. Finance

Zjistěte si jak se finančně pohybují náklady na život v dané zemi a případně zkuste odhadnout jak dlouho budete muset žít ze zásob, než obdržíte svou první výplatu. Částky se mohou v závislostech na jednotlivých zemích vertikálně lišit, proto zde není možné předem říct nějakou obecnou sumu. Také záleží, zda budete mít v rámci zaměstnání zařízené i ubytování, stravu a dopravu, nebo to budete muset všechno financovat z vlastní kapsy.

Na začátek rozhodně doporučuji hledat práci i s ubytováním a veškerými benefity ze strany zaměstnavatele. Práce v dosahu chůze bude rozhodně výhodou. V případě, že se vám tohle podaří, budou vaše počáteční náklady téměř nulové.

Uvedu zde pár příkladů pro představu:

Nový Zéland – 2 týdny ubytování v Christchurch na vyřízení potřebných dokumentů, shánění práce a předělání nově koupené auta na ,,obytné“. Po dvou týdnech jsme začali pracovat na vinici, kde nám zaměstnavatel poskytnul i ubytování, které nám následně strhával přímo z výplaty. Dříve, než jsme dostali první výplatu, padlo z vlastních zásob dobrých 50 tisíc Kč/osobu (včetně letenky a dlouhodobého cestovního pojištění).

Kanada – 5 dnů ubytování v Calgary, kde jsme si v průběhu vyřídili potřebné dokumenty a zajistili práci v hotelnictví, kde nám zaměstnavatel nabídl ubytování formou strhávání nájmu z platu. Počáteční náklady kromě letenek a pojištění pouhých 5 dnů ubytování a jídlo.

Island – při mé druhé pracovní návštěvě jsem měl domluvenou práci dopředu. V rámci zaměstnání jsem měl ubytování a stravu zadarmo. Doprava z letiště na místo předem zajištěná zaměstnavatelem. Veškeré náklady 4000 Kč za letenku a svačinu na cestu.

Norsko – tohle téma je trochu komplikovanější, protože jsem zde přiletěl první cestovat s obytnou dodávkou z půjčovny a náklady byly pochopitelně úplně jinde. Práce vyřízená téměř okamžitě, stabilní ubytování vázne, první výplata po 3 týdnech práce. Jídlo, ubytování a doprava na vlastní náklady. Nájem 16 500 Kč měsíčně + dvouměsíční kauce.. Počáteční náklady raději nepočítám 🙂

3.Ubytování

Z uvedených příkladů je už jasné, že najít si zaměstnání se zařízeným ubytováním bude finančně jednodušší start. Dost často to však s sebou nese i jisté nevýhody. Třeba když se vám v práci nelíbí, tak výpovědí přicházíte paralelně i o bydlení. Pokud se v dané zemi vidíte dlouhodobě, tak bude rozhodně výhodnější najít si něco vlastního. Zjistěte si, kde inzerují místní a zkuste také i facebookové skupiny, které často fungují perfektně. Napsat tam však pouze, že sháníte ubytování nepostačí. Budete potřebovat nějakým způsobem zaujmout. Stejně tak můžete napsat příspěvek na příslušné webové portály.

Zajímavou variantou jak ušetřit na ubytování může být i dobrovolnictví. Výměnou za práci (cca 4 hodiny denně) můžete mít ubytování i stravu zadarmo. Tohle bude však velice vyčerpávající cesta, budete-li se snažit to skloubit s normálním zaměstnáním. Nicméně do začátku to může slušně snížit náklady. O dobrovolnictví a dalších variantách ubytování se rozepisuji podrobněji v tomhle článku.

4. Základní informace o zemi

Ještě před tím, než vůbec do dané země vyrazíte, si udělejte nějaký základní přehled. Může se jednat například o etické zvyklosti, zákony a tak dále. Stěhujete se do cizí země, kde platí cizí pravidla. Je zapotřebí se přizpůsobit. Z hlediska zákonů a úředních formalit tenhle všeobecný přehled rozhodně neignorujte. Zjistěte si, co je potřeba při vstupu zařídit, kde se přihlásit, jak postupovat, zda potřebujete mezinárodní řidičák a podobně. Většinou je všech těch pomyslných překážek minimum, avšak mít o nich podvědomí je zaručenou výhodou. Přinejmenším vám to alespoň může ušetřit hromadu drahocenného času již na místě.

Cestovatelský tip nejen na práci v zahraničí

V Norsku se čeká na vyřízení bankovního účtu nepochopitelně dlouho. Až dva měsíce! Výplaty si nechávám zasílat na kartu Revolut. Zároveň jsem sem mohl přeletět s nachystaným ,,norským účtem“ a od prvního dne mám přehled ve výdajích. Získejte svou Revolutku zcela zdarma prostřednictvím tohoto článku.

Revolut karta

5. Průzkum okolí pomocí Google map

Předpokládám, že tady jste už v bodě kdy víte, kam přesně se chystáte vyrazit. Pokud ano, tak Google mapy poslouží jako skvělý nástroj, jak se ,,zabydlet“ ještě dříve, než se vůbec do daného místa vydáte. Můžete si předem prohlédnout lokalitu, ve které byste rádi působili. V návaznosti na to máte možnost rovnou očíhnout pracovní nabídky blízkého okolí. Google je skvělý, pomocí map se jednoduše proklikáte ke konkrétnímu kontaktu, kde můžete ihned zaslat i životopis. Za mě osobně je tohle jeden z nejužitečnějších nástrojů, pokud se chystám začít nový život v místě, kde jsem ještě nikdy předtím nebyl. Vřele doporučuji!

6. Hledejte práci v zahraničí jako místní

Napsat na FB skupinu typu ,,Češi a Slováci v…“ otázku v podobě ,,Ahoj, chceme s (kým) do (kam) a (kdy). Nevíte náhodou někdo o práci? Práce se nebojíme, anglicky se domluvíme„. Tak zaprvé tímto způsobem hledání práce částečně naznačujete svou neschopnost a zadruhé… A teď upřímně, kdo z vás by se v práci přimluvil za někoho úplně cizího? Na druhou stranu tyhle skupiny rozhodně nepodceňujte. Chce to tam však napsat něco přesvědčivějšího.

Zaměstnavatelé potřebují soběstačné, sebevědomé, zkušené a zodpovědné pracovníky. Začněte tedy tam, kde máte co nabídnout. Nehledejte cokoliv a místo toho se zaměřte konkrétně. Využijte online portálů nabízejících pracovní příležitosti. Můžete mít štěstí a domluvit si práci už i předem. V takovém případě vám odpadne obrovská starost. V opačné situaci se nebojte vyrazit bez ničeho. Už jenom fakt, že se ukážete osobně ve dveřích vám přidá obrovské plus.

Hledejte pomocí Google map jak jsem uvedl výše. Práce je všude dost pro všechny a i když na první dobrou nevidíte pracovní nabídku ve firmě, kde byste rádi pracovali, tak tam ten životopis stejně pošlete. Za zeptání nic než pár minut svého času nedáte.

7. Připravte si životopis a motivační dopis

Využijte svého potenciálu a předchozích zkušeností. Klidně zkuste pokračovat v oboru i za hranicemi pokud vás baví a naplňuje. Vyzdvihněte tyto priority ve svém životopisu. Pokud se chcete v životě posunout a začít s něčím úplně novým, pak si dejte záležet na motivačním dopisu. Tohle bych rozhodně nepodceňoval. Já třeba díky tomuto dostal práci jako Instagram markeťák aniž bych měl nějakou předchozí zkušenost. Prostě jsem svého nadřízeného přesvědčil, že mě to baví a že to zvládnu. Ne jinak tomu bylo v turismu jako průvodce za polárními zářemi. Zkrátka a jednoduše jsem tvrdil, že jsem v Norsku pouze z tohoto důvodu. A vzhledem k tomu, že pohovor probíhal osobně tak jsem kladl důraz na to, abych působil odhodlaně a přesvědčivě. Dobrý životopis, motivační dopis a působivá sebeprezentace je klíčová kombinace k vaši budoucí kariéře za hranicemi.

8. Plán B nebude na škodu..

Trvejte si na svém a i přes nespočet překážek to nadále zkoušejte. V nejhorším případě se můžete vždycky vrátit domů. Tohle bych však nazýval spíše ,,plán C“. Mezitím je fajn mít případně i nějaké to Béčko, přičemž to nepodstatné Céčko bych pracovně přejmenoval na ,,dovolenou“. Pokud neuspějete (ještě jsem takového člověka nepoznal) tak to můžete celé jednoduše pojmout jako dovolenou s následným návratem domů. Plán B bude tedy znázorňovat co jste ve skutečnosti ochotní podstoupit pro to, abyste v dané zemi mohli zůstat, zařídit se a případný ,,dream job“ nakonec stejně docílit. Stručně řečeno – na podřadných pozicích je místa pro všechny vždycky dost. A nikde není psáno, že tam musíte zůstat už napořád.

9. NEBOJTE SE!

Myslím to skutečně vážně, když tvrdím, že nejsložitější je ten první krok do neznáma a skutečně tam vyrazit. Spousta lidí na tomhle bohužel ztroskotá a ani to nezkusí. Naše mysl je strašná potvora! Nenechte se ovládnout vlastním myšlenkovým pochodem. Dovolím si zde vyzdvihnout jedno z mých oblíbených přísloví ,,Kdyby to bylo jednoduché, dělal by to každý“. Já vím, že se mi to lehce kecá.. Ale sám si tímhle vnitřním bojem procházím úplně pokaždé, když vyrážím za prací do zahraničí ať už sám, nebo s někým. S odstupem času vždy vyhodnotím jako největší překážku na celé cestě ten pomyslný první krok. Vážně se toho nebojte!

Rozhodně tady nechci celou situaci zjednodušovat. Najít si práci v zahraničí může být občas docela oříšek. Avšak vás ujišťuji, že mi s odstupem času dáte za pravdu, že nejtěžší ze všeho bylo vyrazit.

Můj poslední strach před cestou do Norska

Úplně poprvé jsem čelil výzvě, že pojedu zcela sám. A nebudu vám tady nic nalhávat.. Měl jsem z toho všeho slušně stažené půlky a hromadu probděných nocí. Rozeslal jsem životopisy do cca dvaceti společností, kde jsem měl touhu pracovat jako průvodce. Dostal jsem odpověď pouze na jeden email – negativní!

Zatnul jsem zuby, koupil si hodně spontánně letenku (asi 5 minut po obdržení toho špatného mailu – v afektu) a řekl si, že prostě letím ať už to dopadne jakkoliv. Při ,,nejhorším“ se alespoň podívám do Norska. Všechny emaily jsem tedy poslal znova. Tentokrát však už s konkrétním datem nástupu (mého příletu). Letenku jsem si kupoval zhruba měsíc předem. Dva dny před plánovaným příletem jsem dostal odpověď ať se dostavím na pohovor jakmile přiletím. Nejspíše si dokážete představit jak moc mi tahle zpráva dodala na morálce.

Hned druhý den ráno po přistání jsem tedy tak udělal. V průběhu povídání mi začaly přicházet hovory z neznámého Norského čísla, na které jsem po ukončení úspěšného pohovoru zavolal okamžitě zpátky. Přesunul jsem se z jedné kavárny do druhé a podstoupil druhý úspěšný pohovor. Napumpovaný kofeinem jsem ve městě narazil na kancelář další společnosti, kde jsem dříve posílal životopis. Řekl jsem si, že půjdu alespoň ze slušnosti pozdravit. Skončilo to třemi pracovními nabídkami za jeden den! Nakonec jsem podepsal smlouvu tam, kde se ani neuráčili odpovědět na můj původní email. Kdybych zůstal doma tak tuhle práci nemám…

Ukázka mé práce v severním Norsku

10. Odhlaste se z úřadů než vyrazíte za práci v zahraničí

Zastavte se na pracák a svou pojišťovnu, kde se bude potřeba odhlásit. Mějte však na vědomí, že jste ze zákona povinní být neustále pojištění a byť jeden jediný vynechaný den budete muset zpětně doplácet. V rámci EU/Schengenu za vás všechno zaplatí zaměstnavatel. Pracovní smlouvu a výplatnici ze které je zřejmé, že platíte zdravotní pojištění stačí jednoduše zaslat na svou pojišťovnu v ČR. Oni už si to ti šikovní úředníci mezi sebou nějak vykomunikují. Mimo Evropu bude zapotřebí vyřídit si dlouhodobé cestovní pojištění, se kterým vám rádi poradí u vás na pobočce. Cokoliv mezitím bude stačit vyřešit krátkodobým cestovním pojištěním, které můžete mít přes mě za polovinu. Stačí si přečíst více zde 🙂

Napsat komentář